Rumunština
Pokud se chystáte studovat tento románský jazyk s balkánskými prvky, připravte se na to, že oproti jiným řečem ze stejné jazykové skupiny patří mezi ty nejsložitější. Zároveň je však jedním z nejkrásnějších díky své pestrosti. Zajímá vás, čím je Rumunština specifická a jak vznikla?
Zdroj: https://tourinromania.com/wp-content/uploads/2019/12/romanian-language.jpg
Jazyk rumunština
Rumunština, nebo také limba română, je románský jazyk, který se vyvinul z vulgární latiny. Během svého vývoje ovšem prošla nejen fází latinky, ale i azbuky. Mezi románskými jazyky představuje výjimku, neboť se se jí jako jedinou hovoří ve východní Evropě. Kromě Rumunska se touto řečí dnes ovšem domluvíte také v Moldávii.
Pokud do těchto zemí zavítáte, můžete si povšimnout, že se od ostatních románských jazyků, jako je španělština, francouzština apod., velmi liší zvučností i slovní zásobou. Nejblíže má však k italštině. Rumunština je tak považována za východorománský jazyk s balkánskými prvky.
Kvůli své lokalizaci byla rumunština více ovlivňována slovanskými jazyky než těmi románskými. Po gramatické stránce má však s ostatními románskými jazyky mnoho společného díky svému latinskému původu. Rumunština má 4 hlavní dialekty, z nichž základ standardního jazyka představuje dakorumunština. Níže na mapě si můžete prohlédnout umístění jednotlivých románských jazyků.
Zdroj: https://44.media.tumblr.com/93b92fe35c0f09b0a187e9868936e894/tumblr_p1oppuaXgF1rasnq9o1_1280.gif
Čím je rumunština specifická?
Pokud máte alespoň základní znalosti o některém z románských jazyků západní větve, nejspíš víte, že písmeno „h“ se ve slovech obvykle nevyslovuje. Rumunština si však tuto hlásku ve výslovnosti ponechala. Co vás na tomto jazyce možná dále zaujme, je slovo „ano“, které se řekne „da“ stejně jako například v ruštině.
Zajímavé je také to, že Rumuni poměrně dobře rozumí italštině, zatímco Italové rumunskému jazyku příliš nerozumí. To je pravděpodobně z důvodu, že rumunština je po gramatické stránce výrazně složitější. Díky větší vyváženosti samohlásek a souhlásek je rumunština také o něco tvrdší než například italština nebo francouzština, ale stále si ponechává hudební zvučnost románských jazyků.
Slovní zásoba je ze 60 % pochopitelně ovlivněna latinou, díky čemuž si uchovala některé archaismy, ale utvářena byla i jinými jazyky. A právě z toho důvodu se stala velmi bohatým a barvitým jazykem. Řeči, které rumunštinu ovlivnily, jsou především:
- Řečtina: slova jako „tranfandir“ (růže), „buzunar“ (kapsa)
- Maďarština: slova jako „cheltui“ (plýtvat), „fel“ (druh)
- Turečtina: slova jako „cafea“ (káva), „papuc“ (pantofel)
- Francouzština: slova jako „avion“ (letadlo), „creion“ (tužka)
- Angličtina: především nová slova jako „meci“ (utkání), „gem“ (džem)
Členy v jazyce
Rumunština používá stejně jako ostatní románské jazyky člen určitý a neurčitý, nicméně jako jediná je umísťuje za slovem, nikoli před. Hovoříme tedy o postponovaném členu. Dále jazyk rovněž rozlišuje mužský a ženský rod.
U podstatného jména mužského rodu končícího na souhlásku je určitý člen „l“. Toto písmeno se připojuje na konec podstatného jména a předchází mu samohláska "u". Pro podstatná jména mužského rodu, která končí na "e“, je určitý člen "le". Uvedeme si názorné příklady:
- Student: student + u + l = studentul
- Bratr: frate + le = fratele
U ženského rodu platí pravidlo, že pokud je posledním písmenem "e" a je před ním je souhláska, doplňuje se na konec slova určitý člen „a“. Pokud „e“ předchází další samohláska, pozmění se „e“ na „a“. Pro ujasnění si uvedeme tyto příklady:
- Kniha: carte + a = cartea
- Žena: femeie + a = femeia
Rumunská gramatika
Jak jste si právě mohli povšimnout, rumunština má bohatou flexi, což z ní činí jeden z nejobtížnějších románský jazyků. Tato řeč si totiž jako jediná zachovala zbytky skloňování podstatných jmen z latiny. Ke složitosti řeči rovněž přispívají i časté hláskové změny, jako je například diftongizace „o“ na /oa/ nebo „e“ na /ea/. Studentům tak může nějaký čas potrvat, než si tyto jevy osvojí.
Slovesný systém jazyka je rovněž velmi bohatý. Rumunština časuje slovesa ve 4 slovesných třídách a k tomu obsahuje velké množství nepravidelných sloves, podobně jako například francouzština.
Jazyk také hojně využívá konjunktiva, která jsou typická pro románské jazyky. Ty jsou v češtině zpravidla nahrazovány infinitivem. V čem se od románských jazyků naopak liší, je užití podmiňovacího způsobu ve větě hlavní i vedlejší v souvětí podmínkovém. V hovorovém jazyce se pak navíc vyskytuje imperfektum, což je čistě rumunský jev.
Historie rumunštiny
Románština vznikla z vulgární latiny, která se rozšířila na území jihozápadního Rumunska zvaného Dácie na počátku našeho letopočtu. Tento historický jazyk se nazýval dáčtina. První písemná zmínka o tomto jazyce pochází z roku 583, a konkrétně se jedná o větu „torna, torna, fratre“ (otoč se, otoč se, bratře).
V období vlivu Byzantské říše, tedy 3. až 10. stol. n. l. je však historie a vývoj jazyka neznámý, stejně jako rumunština z období středověku, neboť první písemné doklady pocházejí z 16. století. Tomuto období se také říká „temná staletí“. Římané se zde údajně zdrželi jen krátce a poté národ zůstal po několik století v izolaci.
Proto si také dnešní jazyk zachoval mnoho archaismů z vulgární latiny. Nejstarším dochovaným dokumentem je tzv. Neacșův list z roku 1521, který byl napsán cyrilicí. Cyrilice se na území Rumunska používala až do. Roku 1860, kdy ji oficiálně nahradila latinka.
Znázornění vývoje jazyka
Zdroj: https://qph.cf2.quoracdn.net/main-qimg-3e75f1f689b49a3279eb249051c77c42.webp
Základní fráze rumunštiny
Pokud se chystáte navštívit Rumunsko, nepochybně se vám bude hodit znát alespoň některé základní fráze, které naleznete níže v tabulce. Znalost základní slovní zásoby vám nejen pomůže se lépe v zemi dorozumět, ale zároveň je projevem úcty vůči místní kultuře.
Čeština |
Rumunština |
Dobrý den! |
Bună ziua! |
Dobrou noc! |
Noapte bună! |
Na shledanou! |
La revedere! |
Šťastnou cestu! |
Drum bun! |
Těší mě |
Îmi pare bine |
Děkuji |
Mulţumesc / mersi (hovorové) |
Promiňte |
Scuzaţi / scuze (tykání) |
Máte pravdu |
Aveţi dreptate |
Ne |
Nu |
Škoda |
Păcat |
Prosím |
Vă rog / Te rog (tykání) |
Kolik to stojí? |
Cât costă? |
Kde je nádraží? |
Unde e gara? |