Italština
Když se řekne Itálie, řada z nás si pravděpodobně představí pizzu, těstoviny nebo kávu. Přesněji tedy dobrou pizzu, dobré těstoviny a dobrou kávu – podle Italů zaručeně nejlepší. Co ale třeba taková italština? Ovládáte ji? Líbí se vám jazyk (nejen) Italů?
Ať je vaše odpověď jakákoli, pojďme se v tomto článku podívat na:
- stručné informace o italštině,
- její rozšíření a význam,
- zajímavosti.
Co byste měli vědět o italštině
Italština je románský jazyk, podobně jako další jazyky z této jazykové větve tedy vznikla postupným vývojem z vulgární latiny. Patrně vás tedy ani nepřekvapí, je že v některých ohledech dalším románským jazykům (španělština, francouzština…) podobná.
Za významné historické milníky jsou považovány 9. století, kdy vznikaly první italské texty, a 14. století, kdy k jejímu vývoji přispěl zejména italský básník Dante Alighieri.
V dnešní době jazykem mluví přibližně 100 milionů mluvčích, úředním jazykem (příp. jedním z úředních jazyků) je pak italština:
- v Itálii,
- ve Švýcarsku,
- ve Vatikánu,
- v San Marinu.
Zaslechnout italštinu ale samozřejmě můžeme i ve státech, v nichž se vyskytují italské menšiny – třeba v Chorvatsku, Lucembursku, USA, Kanadě nebo na Maltě. Není tedy překvapivé, že překlady italštiny jsou stále hodně žádané.
Dialekty
Trápí nás snad ve všech jazycích a je tomu tak i v italštině, která má dialektů skutečně požehnaně.
Kromě velkých dialektů mají vlastní nářečí třeba i jednotlivá města, takže porozumění může být občas skutečně oříšek, přestože na teoretické úrovni můžete italštinu ovládat skvěle. Mezi větší dialekty patří např. dialekt toskánský či piemontský.
Význam
Jen málo lidí se začne učit cizí jazyk jen tak z nudy nebo proto, že se jim zalíbí. Obvykle k takovým věcem potřebujeme důvod. Něco, co dělá ten jazyk důležitým. Jaký význam má italština?
Důvody, proč se učit zrovna italštinu, nejsou úplně odlišné od důvodů, proč se učíme jazyky jiné. Hlavní roli hraje především zaměstnání a vzdělání, cestovní ruch a v neposlední řadě také umění.
Zaměstnání a vzdělání
Nemusí to být nutně jen práce přímo v Itálii, která po vás vyžaduje znalost jazyka. I v naší zemi působí řada firem, kde se vám italština může jednou hodit.
De’Longhi, Ferrero, Lavazza, Pirelli, Dolce & Gabana… láká vás hvězdná kariéra třena v některé z těchto italských firem? Pak jistě není od věci o italštině alespoň něco málo vědět.
Neopomíjejme ani oblast vzdělávání. V Itálii mimo jiné sídlí nejstarší univerzita na světě, a to Boloňská univerzita, jejíž vznik se datuje do 11.–12. století. Řadu příležitostí pak Itálie i ostatní italsky mluvící země jistě poskytuje i v dnešní době. A vždy je lepší vyjet za studiem s alespoň základními znalostmi místního jazyka. Nebo snad ne?
Cestovní ruch
Řím, Benátky, Pompeje, Sardinie nebo třeba Alpy. To je jen zlomek oblíbených destinací, kde se mluví italsky. Pokud chcete získat hodnotnější zážitek (třeba i díky rozhovorům s místními) nebo se zkrátka snáze domluvit, opět s italštinou neprohloupíte.
Umění
Itálie je bohatá zejména na umění z oblasti malířství, sochařství či architektury – ostatně právě tyto kulturní památky jsou pro nás často důvodem k návštěvě tohoto jihoevropského státu.
Najde se ale i spousta děl užívajících verbálního projevu, která stojí za pozornost, možná dokonce za pozornost v originálním znění. Z většiny to nejsou díla masové kultury a nejsou u nás konzumována v takové míře jako např. kultura americká, není to ale o důvod navíc, proč se jim věnovat? Určitě stojí za to najít v sobě tu část, jež se chce odlišovat od ostatních, a zabývat se pro změnu italskou kulturou.
Literatura
Již na začátku jsme zmiňovali jednoho z nejvýznamnějších italských básníků. Dante Alighieri přispěl k rozvoji italštiny a také obohatil svět o svou Božskou komedii (La Divina Commedia), jedno z nejvýznamnějších literárních děl světa.
Mezi další známé italské tvůrce patří mimo jiné třeba Niccolò Machiavelli (Vladař, Mandragora), Giovanni Boccaccio (Dekameron) nebo Carlo Collodi (Pinocchiova dobrodružství).
Ze současnější tvorby stojí za zmínění kupříkladu italský filozof a spisovatel Umberto Eco (Jméno růže) či italská spisovatelka Elena Ferrante (Neapolská sága).
Hudba
Franco Corelli, Andrea Bocelli, Luciano Pavarroti… i to jsou jména italských zpěváků (zejména tedy v oblasti klasické hudby), která rozhodně stojí za zmínku.
Z populární hudby by vám pak mohlo něco říkat třeba jméno Umberto Tozzi, jehož některé písně byly mimo jiné přezpívány i do češtiny.
Film
Kdo někdy slyšel o výše zmíněné Eleně Ferrante, možná také ví, že její dílo bylo předlohou seriálu Geniální přítelkyně (L’amica geniale). Ten má v současné době dvě řady a je ideální volbou, pokud si chcete poslechnout italštinu a zároveň shlédnout nějaký novější seriál.
Zapomenout nesmíme ani na italský film Život je krásný (La vita é bella) z roku 1997, který proměnil 3 ze 7 oscarových nominací, a to v kategoriích hlavní herec, zahraniční film a dramatická hudba.
4 zajímavosti o italštině
Na závěr si pojďme již klasicky připomenout některé zajímavosti týkající se italského jazyka.
1. Nejkrásnější jazyk světa?
Právě italština se v anketách hledajících nejkrásnější jazyky světa zpravidla drží – společně s dalšími románskými jazyky – na předních příčkách.
2. Jazyk hudby
S angličtinou do letadla, s ruštinou do kosmu… a s italštinou do světa klasické hudby! Právě italština je totiž jazykem hudební terminologie. Jsou to přesně ty pojmy jako staccato či crescendo, které jste jistě zaregistrovali minimálně při hodinách hudební výchovy.
3. Jak že vznikla Amerika? Samozřejmě v Itálii!
Je to tak. Samozřejmě ale nemyslíme kontinent, nýbrž jeho pojmenování, jehož původ údajně leží ve jméně italského cestovatele a objevitele, jímž byl Amerigo Vespucci.
4. A co na konec? Rozhodně ne souhlásky
Jedním z důvodů, proč italština zní našim uším tak lahodně, je možná právě ta skutečnost, že italská slova zpravidla nekončí souhláskou. Spaghetti, a cappella, espresso, intermezzo, tagliatelle… Vidíte? Žádná souhláska.