Egyptština
Egyptština je jedním z nejstarších jazyků, který se dochoval zejména v podobě hieroglyfů vytesaných v chrámech a na náhrobcích. V hovorové řeči však zcela zanikl a dodnes je předmětem dohadů. Zajímá vás, proč?
Egyptština
Egyptština patří do skupiny afroasijských jazyků, které se dříve označovaly jako semitohamitské. Do této větve patří dále berberské a semitské jazyky, jako je arabština, amharština a hebrejština. Pojmenování semitohamitské je odvozeno od jmen Noemových synů Šéma a Cháma, kteří podle bible byli předchůdci Semitů a Afričanů. Co je pro tuto skupinu jazyků velmi typické, je souhláskový systém. Znamená to, že se v jazyce zapisují pouze souhlásky.
Vývoj starověké egyptštiny
Starověká egyptština je vedle sumerštiny jedním z nejstarších dochovaných jazyků. První známé záznamy pocházejí z poloviny 3. tisíciletí př. n. l., z období starého egyptského království. Starověká egyptština k zápisu používala především hieroglyfické písmo, které se stalo oficiálním systémem psaní. Starověká egyptština se používala přibližně po dobu 3000 let a během této doby prošla 5 hlavními vývojovými stupni, ty se nazývají následovně:
- Stará egyptština: jazyk archaické doby a období Staré říše
- Klasická egyptština: používaná od Prvního přechodného období, po dobu Střední říše až do doby Druhého přechodného období
- Novoegyptština: používána do období Sajské dynastie (kolem r. 660 př. n. l.)
- Démonština: používaná do přelomu letopočtu
- Koptština: přetrvávala až do období 7. století n. l.
Egyptština jako hovorový jazyk nakonec zanikla. Roli zde pravděpodobně sehrál i kulturní zlom v Egyptě při přijetí křesťanství (v roce 30 př. n. l), které znamenalo nejen opuštění starého náboženství, ale i hieroglyfů. Nejspíš tomu ale přispěl i fakt, že písmo bylo záležitostí jen uzavřené kasty. Národním jazykem moderního Egypta se po muslimském výboji v 7. století stala egyptská arabština, která nahradila tehdejší verzi egyptštiny, tedy koptštinu.
Zápis egyptštiny
V egyptštině se používalo se několik písem. Písmo hieroglyfické se vytesávalo na monumentech, zatímco hieratická kurzíva, a její pozdější odvozenina – démotická kurzíva, se psala na papyru, střepech a kamenných destičkách. Hieratické písmo vzniklo z jednoho prostého důvodu: zápis hieroglyfů byl příliš komplikovaný.
Koptština má už abecední písmo založené na řecké abecedě s několika písmeny odvozenými z démotických znaků. V egyptštině zároveň existuje značná a rozmanitá literatura, přičemž koptské texty jsou většinou náboženského charakteru.
Ukázka hieroglyfického písma
Zdroj: https://www.kindpng.com/picc/m/543-5434644_list-of-egyptian-hieroglyphics-hd-png-download.png
Ukázka hieratické kurzívy
Zdroj: https://omniglot.com/images/writing/hieratic.gif
Ukázka koptštiny
Zdroj: https://www.crystalinks.com/copticalphabet.jpg
Systém psaní
Protože symboly používané v hieroglyfickém písmu vypadají jako malé obrázky lidí, zvířat a předmětů, je snadné předpokládat, že hieroglyfy tyto věci představují. Místo toho některé hieroglyfy označují zvuky ve starověkém egyptském jazyce. Jiné jsou ideografické znaky, které představují pojmy, ale nemají připojený zvuk.
Systém psaní staroegyptštiny je logografický i fonetický. Logografické znaky označují slova a fonetické znaky představují jednu až tři souhlásky. Fonetické znaky se používají bez ohledu na jejich původní význam. Protože například logograf pro „dům“ také znamená zvuk „pr“, pro výraz „jít ven“ se používá k zápisu slovo „prn“.
Vzhledem k tomu, že samohlásky nejsou zastoupeny písemně, logograf pro „prn“ se odlišuje od logografu pro „pr“ pro „dům“ přidáním znaku „chodící nohy.“ Tento typ sčítání je znám jako „sémantický determinativ“, protože označuje slovní druh, a tím i význam daného slova.
Zajímavosti egyptštiny
Ačkoli byl systém písma nakonec použit i pro jiné typy písma, hieroglyfy nikdy neztratily své původní spojení s elitním kontextem v památných prostředích, jako jsou chrámy a hrobky. Lidé, kteří nebyli členy královské rodiny, také někdy používali hieroglyfy ve svých soukromých hrobkách a památkách, za předpokladu, že byli dostatečně bohatí, aby si mohli dovolit služby kamenosochařů.
Zjistit význam textů psaných hieroglyfickým písmem zůstává pro studenty jazyka velkou výzvou a vyžaduje určitou míru subjektivní interpretace. Stejně tak i jejich čtení nahlas není snadné. Není to jen kvůli použití fonetických znaků, které činí překlad náročným, ale spíše skutečnost, že není zaznamenán systém samohlásek starověké egyptštiny. O správné výslovnosti slov se tedy vedou pouze dohady.