Kde studovat překladatelství
Když se řekne překladatel, představíme si zpravidla někoho, kdo dobře ovládá cizí jazyk, případně jazyky. Povolání překladatele se tak může zdát jako vhodné pro kohokoli, kdo se domluví jiným jazykem než svým mateřským. Je tomu ale doopravdy tak?
Pokud patříte mezi jedince, kteří si to myslí, možná vás vyvedeme z omylu právě tímto článkem, kde si řekneme:
- co by měl umět překladatel,
- jak se stát překladatelem.
Kdo je překladatel
Vzhledem k tomu, že takový článek vůbec vzniká, je snad předem jasné, že překladatelem opravdu nemůže být kdokoli se znalostí cizího jazyka – minimálně tedy ne dobrým překladatelem. Je to práce po všech stránkách náročná a vyžadující mnoho znalostí a schopností. A kterých?
Jazykové znalosti
To, že znalost cizího jazyka nestačí, pochopitelně neznamená, že není potřeba. Právě naopak, cizí jazyk je třeba ovládat dokonale, a stejně tak i ten mateřský, popř. jiný jazyk, do kterého překladatel překládá.
Netřeba snad zmiňovat, že nestačí pouze umět se domluvit, překladatel musí na vysoké úrovni zvládat pochopitelně také psaný projev.
Povědomí o kultuře
Říká se, že co jazyk, to kultura. A rozhodně to platí, u překladů dvojnásob, zejména pak co se týče těch uměleckých.
Všeobecný přehled
Bez alespoň základních všeobecných znalostí nemůžeme dělat snad nic, stejně tak ani překladatel nemůže překládat něco, čemu vůbec nerozumí. I proto si různá odbornější odvětví vyžadují speciální překladatele, protože k čemu je někomu u překladu technického textu znalost jazyka, když nerozumí obsahu?
Komunikační dovednosti
Tohle se týká spíše tlumočníků, ale jedná se o práci s jazykem a předávání informací, je tedy nutné přesně vědět, co a jak správně to předat – a pochopitelně to také zvládnout. Pojem improvizace by mu taktéž neměl být cizí.
Jak se stát překladatelem
Jste přesvědčeni, že všechny potřebné schopnosti máte? A co kvalifikace?
V tomto oboru to není tak jednoznačné jako např. v oblasti lékařství, kde si bez předem jasné kvalifikace neškrtnete. Požadavky pro překladatele se dost liší, záleží, pro koho dělá a co konkrétně dělá. Obecně není ale od věci počítat s tím, že minimálně doklad o dostatečné znalosti jazyků potřebovat budete.
Co a kde studovat
A jak je to se školou? První, co vás v souvislosti s překladatelstvím možná napadne, je třeba filologie. A vlastně to dává smysl, protože když chce někdo pracovat s jazykem, je pochopitelné jít studovat jazyk. Přehled konkrétních filologických oborů najdete například tady. Vhodným začátkem může být také pomaturitní studium jazyků.
Připomínáme ale, že je potřeba znát dokonale oba jazyky. A nejen ty. Na to vás pravděpodobně mnohem lépe připraví překladatelství, které lze u nás studovat na filozofických fakultách následujících univerzit:
- Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích,
- Masarykova univerzita v Brně,
- Univerzita Karlova v Praze,
- Ostravská univerzita,
- Univerzita Palackého v Olomouci.
V případě Univerzity Karlovy pak hovoříme o Ústavu translatologie, což je jediné vysokoškolské pracoviště v naší republice, které se plně specializuje na překlad a tlumočnictví. Více o translatologii se dozvíte zde.