Zajímavosti o dabingu
Jedna z oblastí, kde je dobrý překladatel nenahraditelný, je také filmový dabing. I když zahraniční filmy už mnozí raději sledují v originálním zněním s titulky, profesionální dabéři ještě o svoji práci nepřišli. Pojďme se společně podívat na to, v čem spočívá práce dabéra a jaké jsou povinnosti překladatele při zpracování cizojazyčných filmů.
Historie českého dabingu
Český, respektive československý, dabing patřil vždy ke světové špičce. Vždyť první dabovaný film se v Československu objevil již v roce 1933. Ovšem prvním plnohodnotně dabovaným filmem byla až “Sněhurka a sedm trpaslíků”, v níž své hlasy propůjčili tehdy známí a renomovaní herci.
V roce 1949 bylo u nás založené Studio pro úpravu zahraničních filmů. Zde se začala vytvářet dlouhá tradice a specifika českého dabingu, který si ke spolupráci přizval špičkové herce z činohry a nikoliv jen hlasové specialisty, jež pracovali v hlasatelnách, jak tomu často bývalo v zahraničí. Dabing ve svém počátku vypadal úplně jinak, než na co jsme zvyklí v současnosti. Nebyl-li zahraniční film dabovaný a pokud disponoval pouze titulky, pak se do studia posadila dvojice speakerů, která buď předčítala titulky, nebo měla před sebou listinu s dialogy a četla jejich doslovný překlad. O uměleckém zážitku si můžeme myslet své, rozhodně byl na hony vzdálený dnešní úrovni.
Naštěstí tato práce připadala mnohým nadšencům v pražském studiu Československé televize značně nedostačující a hledala jiné možnosti dabování. Postupně začal vznikat tzv. živý dabing - dialogová listina byla přeložená a upravena tak, aby byly české dialogy synchronní s obrazem. A následovalo živé vysílání, kdy se herci shromáždili ve studiu s mikrofony a sluchátky a živě se trefovali do obrazových replik.
Smyčka a digitální dabing
Později se začala využívat tzv. smyčka. Kopie filmu se podle scén rozstříhala na kousky a ty se k sobě slepily do smyček. Daná scéna se díky tomu mohla v projekčním přístroji donekonečna opakovat, dabér si tak dlouho dialog zkoušel, až česká řeč přesně ladila s obrazem herce, který mluvil v originále. S příchodem videokazet a digitální techniky se od tohoto postupu nakonec upustilo. Dnes se dabuje kompletně digitálně. Herci mohou svoji postavu dabovat každý zvlášť, i když jejich role má společné scény s ostatními herci.
Pokud se dabuje náročný projekt, lze na něm pracovat až měsíc a cena za práci se může vyšplhat k jednomu milionu korun. Dabing filmů pro video a televizi je rychlejší a levnější.
Díky poměrně velké poptávce po dabingu filmů v České republice existuje na 20 společností, jež se dabingem zabývají.
V České televizi dokonce vznikl komediální seriál „Dabing Street“, jenž popisuje dění ve fiktivní dabingové společnosti a který vychází ze stejnojmenné divadelní hry Dejvického divadla.
S českým dabingem jsou spojená jména dabingové režisérky a překladatelky Olgy Walló, která je považována za královnu dabingu, a jejího otce dabingového režiséra K. M. Walló. Olga Walló je podepsána pod více než stovkou celovečerních filmů.
Zajímavost: Jak se stát dabérem?
Abyste se stali dabérem, můžete vystudovat obor herectví, který vás na herecké povolání nejlépe připraví. Castingové a reklamní agentury, filmové produkce i různé obchodní společnosti často hledají neotřelé hlasy. Nemusíte být ani vystudovanými profesionály, a přesto se dabérem stát můžete, když využijete služeb některé databáze hlasů, které jsou přístupné na internetu. Pošlete jim svůj nahraný hlas, a když budete mít štěstí, zařadí vás do na seznam dabérů.
Postsynchrony
Pod cizím slovem postsynchron si představte dodatečné ozvučení filmu. Pracuje na podobném principu jako dabing. V minulosti byly filmové kamery poměrně hodně hlučné. Pokud by se ponechal záznam mluveného slova herců, byla by v něm kamera rušivým elementem. Proto bylo třeba dodatečně filmy ozvučit, herci tak vlastně dabovali sami sebe.
Dabingový překladatel
Dobrý český dabing vyžaduje stejně dobrý český překlad, který připraví překladatel. Na něj jsou kladeny hodně vysoké nároky, protože se jedná hlavně o umělecký překlad filmového díla, který si v ničem nezadá s překladem veršované divadelní hry. Co by všechno měl takový překladatel umět?
Jako prvořadé je nutnost proniknout do předlohy z hlediska filologie, rozpoznat jazykové prostředky, pochopit charakter postav a vztahy mezi nimi, prostředí příběhu a udržet autorovu myšlenku. Dobrý dabingový překladatel by tedy měl mít cit pro filmovou i jevištní češtinu a umět pracovat se slovy tak, aby dokázal přeložit i slovní hříčky, různé narážky nebo vtipy.
Pokud potřebujete dabing nebo voice-over, můžeme vám pomoct. Kromě překladatelských služeb poskytujeme také audio a video služby.